Pálavská oblast

Pálava patří mezi oblíbená rekreační centra v České republice. Turisté sem jezdí obdivovat krásnou krajinu, přírodu, ale i historické a architektonické památky Jižní Moravy.

Jednou z hlavních krás Pálavy jsou Pavlovské vrchy. Nedaleko od Mikulova zvýrazňují vrcholy kopců zříceniny středověkých hradů Děvičky a Sirotčí hrádek. V okolí vrchů můžeme navštívit překrásné vinařské vesničky, a naleziště Věstonické Venuše — Dolní Věstonice. V blízkosti je i proslulé vodní dílo Nové Mlýny.


Lednicko-Valtický areál a Pálava

„Zápis do tohoto seznamu potvrzuje výjimečnou hodnotu světového významu kulturního nebo přírodního místa, které vyžaduje ochranu pro blaho celého lidstva.“ Těmito slovy byl Lednicko-Valtický areál v roce 1996 deklarován na jednu z kulturních a přírodních perel a zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Přírodně-krajinářský park, budovaný ruku v ruce Lichtenštejny a přírodou, stojí za to navštívit, ať už jste třeba z Aše! Poklidná hladina řeky Dyje, dusot kopyt a vítr v zádech, pestrobarevné záhony a vonící tráva — to vše vám dovoluje zapomenout na všední starosti a alespoň jedno odpoledne si připadat jako král — nebo krásná princezna...

Lednicko-Valtický areál — tedy plocha dvou set kilometrů čtverečních, pokrytá zahradami i lesními porosty, protkaná nitěmi pěšinek a cest a posetá romantickými zámečky a tajemnými zříceninami — je považován za nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě, a snad i na světě. Den co den sem míří turisté za poznáním i relaxací. Milovníci historie mohou uchváceni procházet zámky v Lednici a Valticích, my „obyčejní smrtelníci“ se spokojíme s procházkou po rozsáhlých parcích, čímž nejen ušetříme, ale také se nadýcháme čerstvého vzduchu.

Po cestě nás ale k navštívení některá z památek stejně zláká — vždyť je z čeho vybírat! U Lednického zámku je instalován Skleník z poloviny 19. století, pod jehož monumentální železnou konstrukcí bují subtropická a tropická vegetace. Příjemnou procházkou se dostaneme k Minaretu, maurské stavbě, která u nás nemá obdoby.

Trochu se „kousnout“ a vyšlápnout schody až na vrchol šedesát metrů vysoké věže, se vyplatí. Z ochozu jsou vidět nejen krásy parku, ale za pěkného počasí i Pálava a Bílé Karpaty. Další putování areálem nás zavede k Janově hradu, Belvedéru, Třem Gráciím, Obelisku... nebo někam úplně jinam — celá kniha by nestačila k vylíčení zdejších krás!


Břeclav

Vstupní branou do Lednicko-Valtického areálu je město Břeclav, pojmenované podle knížete, který zde v 11. století nechal vystavět dřevěný hrad. Břeclav je moderní, pulsující město, což ostatně hned zdálky odhadnete podle novostavby kostela sv. Václava. Proti gustu žádný dišputát — ale nás, co milujeme dřevěné kostelíky, monumentální gotické katedrály a načančané barokní svatyně, rozhodně nenadchne. Romantici si spíš všimnou chátrajícího zámku; škoda, že ho nebudou moci navštívit.

Historie města Břeclavi sahá do Velkomoravské říše, sídliště nedaleko odsud vzniklo již na sklonku 8. století. Dnes významné průmyslové centrum na řece Dyji. Nachází se zde veřejnosti nepřístupný zámek z 11. století, za vidění stojí farní kostel Navštívení Panny Marie a moderní kostel sv. Václava. Ve městě po sobě zanechala stopy i někdejší židovská komuna: hřbitov a synagogu z roku 1868, která je nyní využívána ke kulturně-společenským účelům. Ve městě sídlí Městské muzeum a galerie Břeclav.


Mikulov

Lednicko-Valtický areál — tak, jak jej určují „naše“ hranice — ale není jen oblast, spadající do seznamu UNESCO. My se jedeme podívat mnohem dál! Z Břeclavi přes Valtice a Lednici až do Mikulova.

Při tom nasajeme atmosféru krásné přírody a vonících zahrad, poznáme milé lidi a ochutnáme vynikající víno, které k jižní Moravě neodmyslitelně patří. Valtice byly oficiálně označeny za „hlavní město vína“. Není divu, ve zdejším zámku nalezneme Národní salon vín a Národní vinařské centrum. Ve městě funguje Střední vinařská škola a Vinařská akademie Valtice. Proslulá je prestižní výstava vín Valtické vinné trhy, což zdaleka není jediná místní akce, zasvěcená oblíbeným dužinatým plodům a všemu, co z nich kvasí.

V tomto ohledu je Mikulov Valticím „v patách“. Každoročně se tu pořádá vinobraní a místní jsou na svůj lahodný nápoj patřičně hrdí. Když se vydáme slavit v podvečerní hodinu, počítejme s kalíšky zdarma a rudými úsměvy. Mikulov je městečko milých a otevřených lidí — jistě by se tu líbilo Villonovi i Verlainovi, zkrátka všem, kdož milují „ženy, víno, zpěv“. I historikům a badatelům má malebná obec, choulící se pod vápencovými vrcholky Pavlovských vrchů, co nabídnout. Za návštěvu stojí barokní zámek, synagoga i židovský hřbitov. Za vystřízlivěním nebo jen pro radost se vydejte na nedaleký Svatý kopeček.

Návštěvu Lednicko-Valtického areálu a okolí zakončíme v přírodě — v CHKO Pálava. Pavlovské vrchy, obklopené ze všech stran vinicemi, jsou vyhledávaným turistickým cílem kvůli stínu dubových hájů, horkému dechu skalních stepí i tajemné atmosféře gotických zřícenin. Vydejte se sem spolu s námi a užívejte jara, slunce, života!

převzato z serveru www.vyletnik.cz


Přírodní charakter Pálavské oblasti

Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep.
Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.

Správa CHKO Pálava